Nejčastější otázky

Ano, ale jen shiba z "klidné" rodiny. Psi původních přírodních rodin mají sklony být panovační. 

Ano, otázka je, jak to dopadne.

a) Existují rodiny shib, které mají velmi silné lovecké instinkty a tyto shiby po vypuštění z vodítka i na několik hodin zmizí z dosahu majitele. Neztratí se, mají vynikající orientační smysl, ale vrátí se, až se jim zachce. Ve známém prostředí cestují déle, v neznámém často odběhnou jen na menší vzdálenost a na kratší dobu. Jsou ale i rodiny bez výrazných loveckých sklonů, které nemají chuť někam utíkat. Úspěšnost vypuštění shiby z vodítka tedy tkví již ve výběru štěněte.

b) Každou shibu je ale třeba odmala učit volnému pohybu, aby se naučila pohybovat samostatně, znala, jak vypadá její majitel při pohledu z dálky a učila se přijít na zavolání. Jedině tak lze poznat, zda je vaše štěně od přírody lovec cestovatel a ztrácí se z dosahu vždy a všude, nebo zda se drží v dosahu majitele a rádo se k němu vrací.

Pokud shiba vyrůstá s jiným zvířetem pochopí, že je součástí její domácnosti a může s ním žít. Pozor ale na její žárlivost – vždy je nutno jí dávat najevo, že osobou číslo 1 je v domácnosti ona a ne to druhé zvíře! Zvířata cizí – i třeba ta, která bydlí sice ve stejném domě, ale například na půdě, či ve stodole – bere ale jako nepřítele a kořist a snaží se je ulovit.

Shíba je ideální pes do města. V bytě je hodná, málo štěká, minimálně ničí věci, je velmi čistotná. Naučí se bez obtíží bydlet v kleci či transportní bedně, kde klidně spí nebo si hraje s nějakou nenáročnou hračkou (kostička, hadřík, noviny). Dospělou lze bez problemů venčit jen 3x denně a na vodítku.

Ano, jako spousta psů. Ale jen k dětem rozumným, tedy alespoň 6-7 let starým, která psu neubližují. Často si shiba s dítětem rozumí lépe než s dospělými!

Ne, nejsou. Nechutenství a celková kachexie, známá u některých fen, je spíše záležitost majitelů – špatné potravní návyky, rozmazlování a pod.

Nejčastěji se shiby dožívají věku v rozmezí 12-15 let. Vždy záleží na kondici daného jedince.

Ne. Upozorní sice poštěkáváním na neznámé zvuky, ale nemá ve zvyku hystericky a neúnavně štěkat. Pokud ji chce majitel utišit, je lepší ji ukecat a vysvětlit jí, že o nebezpečí víme, než se snažit ji zakřiknout po zlém

Zdaleka ne tolik, jako většina jiných plemen psů. Lze je usměrnit na jednoduché hračky, které jim ale udělají mnoho radosti – noviny "na čtení", uzel ze starých ponožek ...

Ne. Jedí poměrně málo a dobře přijímají a zhodnotí kompletní granulovanou stravu. Je výhodné je krmit špičkovým krmivem, protože pak rychleji línají a nasazují novou srst a jsou v dobré kondici.

Stejně jako ostatní plemena psů – dvakrát ročně. Při dobré stravě a přídavku vitaminů B je línání rychlejší.

Ne, skoro žádnou. Jen v době línání vyčesávání staré srsti kovovým kartáčem. Není nutné koupání celého těla, jen omytí vlažnou vodou, pokud se např. spodek těla a nohy zablátí.

Ne,nedělejte to. Přivodíte si tím jenom problémy. Každý pes je aktivní pouze několik hodin denně a v této době mu bohatě stačí vaše společnost, delší vycházka nebo hra s nějakým kamarádem ze sousedství. Pro dospělého psa je vaše domácnost teritoriem, kde vládne a které si brání. Pokud mu tam přidáte jiného psa-samce, bude to pro něj vetřelec. Menší plemeno bude terorizovat, psa větší rasy časem vyprovokuje tak, že by ho tento silnější společník mohl zakousnout. Takže by vás - místo pohledu na veselou hru dvou přátel - čekalo spíše neustálé přemýšlení, kam tyto dva od sebe oddělit, jak je každého zvlášť venčit, krmit, přesouvat... Jako partnera byste mu - maximálně - mohli přivést fenku, ale pak musíte být připraveni vyřešit, kam se psem, až bude jeho přítelkyně (2x ročně) hárat! A co s nechtěnými štěňaty, až se oba k sobě v tu nejchoulostivější dobu dostanou!!!